14. Velká Lečice - Dublovice B
Hořiho „lepkavý“ hattrick na úvod jara
Dublovice padly, Lečice už šestnáctibodová - Lukášovi stačí pohrozit střídáním - Snídaně Pepy Hrbka: miňonky - Pomohla i břidlice v „dolním“ vápně - Ještě že Kudlička odešel od lajny - Legenda Tonda Kramata poradcem Hrubesche?
To je celý Hoři. Celou zimní přípravu se kope za uši, gól nedá, trefuje se akorát do okapu, a to nikoli balonem. „Ježíši, kolik mě to bude stát! Syn mi doma nezaneřádil jen okap, rovnou celou střechu, všechno je ulepené. Teď abych objednával u lečické firmy Němec střechu úplně novou,“ bědoval táta Jiří Hořák během první půle hektického zápasu s béčkem Dublovic. Později mu však otcovská pýcha velela slibovat panáky v krámské Knihovně. Aby ne, když jeho starší ratolest vystřihla „lepkavý“ hattrick. Jinak ovšem pozor, Lečice nezahrála nic extra, vysoká výhra zdaleka neodpovídá dění na place!
LEČ LEČICE – DUBLOVICE B 4 : 1
Kocába Arena – Zaplaťpánbůh za ty dary, body především. „Chlapci, pakliže dnes vyhrajeme, můžeme mít po celé jaro klid,“ pronesl v kabině před utkáním trenér Hrubesch. „Fuj, to jsem si odfoukl. Dneska nevyhrát, rozhodilo by nás to nadlouho,“ ulevil si po zápase stejný muž při malé potřebě za zdí. U vítězné veselice dlouho nepobyl, sebral dřevěné hrábě a z Kocába Areny prchl.
Vyjma samotného úvodu, kdy Hoři po rohu zblízka neprokopl brankáře, hrála Lečice klasický „prd“. Oživením byl pouze pan Kudlička v řadách domácích fanoušků, který neustále od lajny provokoval rozhodčího Hejdu nazývaje ho „Květoslavem Vomáčkou“. Ještě že se na druhou půli přesunul za bránu ke kabinám. Lečice místo ofenzivní hry, jak by se slušelo na mírného favorita duelu, kopajícího na domácí půdě, něco předvedla až v 21. minutě. Kojenec s přispěním náhody uvolnil na pravé straně Jana Hořáka, ten trochu komplikovaně zpracoval míč, načež z ostrého úhlu nekompromisně propálil brankáře. Bylo veselo, avšak jen do závěru poločasu, kdy dublovický Burian ranou jako z kanonu vyrovnal. A mohlo být daleko hůř, frajer šel sám na Pepu Hrbka, ten však neskutečně dravě vyběhl na hranici šestnáctky, otevřel dveře od lednice a míč odbouchl. To samé pak předvedl ještě dvakrát a v podstatě zadělal na lečické hody. „Já měl dnes snídani hrozně rychlou. Jenom miňonky. Nemluv mi o budapešťské pomazánce, žervé nebo lučině, to já vůbec neznám,“ dělal syn největšího lečického kulaka jakoby neznalého…
„Tohle se nevyhraje, nevidím to dobře. Ta čtyřka (Lukáš Kostečka) nemá hrát v útoku, ale na stoperu,“ sýčkoval o přestávce 77letý Ota Beran, nejlepší lečický fotbalista všech dob. Zápas naplno prožíval Antonín Kramata, někdejší elitní střelec z éry trenéra Romana Hese staršího a jeho následníka Ládi Kropila. „Co se ten Hoři bojí? Ať jde do vápna. Udělá kličku, nebo se nechá faulovat, kruci, vždyť je to útočník,“ rozčiloval se střední útočník, jenž v 80. letech proměňoval za Lečici každou druhou třetí šanci. Tondovi to nedalo a po celý druhý poločas u čáry krotil emoce a s Václavem Dvořákem-Matějkou kul pikle. Až to vypadalo, že má Jirka Hrbek fungl nového asistenta.
Už už to začínalo „smrdět“ výsledkem 1:1 jakožto konečným. Hoši od Kocáby jaloví, Hrubesch poslal rozcvičovat Pištu Hovance, nahlas přitom konstatoval, že dolů půjde Lukáš Kostečka, do 78. minuty totálně bezkrevný. Ono to s Lukášem zacvičilo. V tu ránu u lajny poslal maníka rýt nosem do potoka, pomohl mu k tomu levou i pravou, vypálil střílený centr a ten pohotový Hoři uklidil do sítě. Nenažraní hoši od Kocáby úřadovali dál. Když všichni řvali na střídajícího Sobotku, aby šel neohroženě do vápna, Radimovi „jeblo“ a krásně uvolnil lépe postaveného Lukáše Kostečku, pro něhož nebylo problémem zvýšit na tři jedna. Báječnou pětiminutovku završil Jan Hořák. Rozbalil to zleva sám, světe div se, mazácky obstřelil brankáře a všichni jsme trnuli: přízemní míč poskakoval po břidlici“ cik cak“, chvíli vedle brány, chvíli do tyče, chvíli snad i dovnitř. Nakonec to lečické kamení rozhodlo – od šutru do tyčky a do sítě!
Hotovo a velká sláva. Dublovický trenér se projevil jako velký gentleman. Poblahopřál a shodl se s námi, že do IV. třídy musejí po podzimu čtyřbodové Obory. „Ty hajzlové postavili v posledním podzimním kole devět deset černochů. Do prdele s nimi!“ nebral si servítky sympatický šéf dublovické lavičky. V našich kabinách bylo podle očekávání velmi živo. Dokonce i Paula Prášilová-Ronaldová, kapitánka portugalsko-tureckého ženského fotbalového týmu Krámyspor-Ladiesteam, hodlala Čertíka ovlivňovat při tvorbě tohoto zpravodajství. Těch 16 bodů jest každopádně šestnáct ve III. třídě. Ještě pár navíc a sestupovat by se rozhodně nemělo! (msč)
Branky: 21., 78. a 83. Jan Hořák, 81. L. Kostečka – 42. Burian. Rozhodčí: Hejda (Višňová) 9. ŽK: Josef Smetana ml. Vrchní komisař: Josef Němec. Diváci: 60. Poločas: 1:1. Hráno 26.3. 2011.
Lečice: Josef Hrbek 7,5 – Váňa 5,5 (80. Hovanec - ), Prášil 7, M. Kostečka 7, Víšek 5 (46. Houska 7,5) – Fr. Dědina 6 (54. R. Sobotka 5,5), P. Svoboda 6, Josef Smetana ml. 6, Jakub Hořák 6,5 – Jan Hořák 7,5, L. Kostečka 6,5. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 7.
Hráči utkání: Josef Hrbek, Jan Hořák a Zdeněk Houska.
Střelci Lečic: 12 – Jan Hořák, 2 – Jakub Hořák, Messi, Martin Rákosník st., Josef Smetana ml., Váňa, 1 – L. Kostečka.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 186 minut (do dalšího zápasu jde se 105 minutami), Josef Hrbek - 88 minut (do dalšího zápasu jde s 48 minutami).