11. Hřiměždice A - Lečice (2:1) - Nedohráno
Zdrhli z placu. Nemohli jinak
Prohrávalo se, ale třeba ještě zabodujeme ● Kde se v Hřiměždicích vzali takoví magoři? ● Průjezďák začal počítat zajíce už před honem ● Messi mohl sám zápas rozhodnout ● Lukašenka probudilo syrové maso ● Malolečické trestné komando ● Prezident Matějka reorganizuje KRKOS?
O výsledku z Hřiměždic by v následujících dnech mohl rozhodovat zelený stůl! Nedohrálo se tam, poněvadž místní lidé připravili hochům od Kocáby hotové peklo. Proto v 86. minutě za stavu 2:1 pro domácí zavelel kapitán Okapník k předčasnému odchodu ze hřiště. Jiná věc je, že jsme byli po většinu zápasu lepší a kdyby Messi proměňoval to, co zpravidla proměňuje, k žádnému rodeu později nemuselo dojít. Lečice nyní bude usilovat o jediné: předložit příbramské STK takové argumenty, aby nechala utkání opakovat.
HŘIMĚŽDICE – LEČICE 2 : 1 nedohráno
Hřiměždice - Když brzy po zahájení druhé půle Lukašenko Kostečka nádhernou střelou přivedl Lečici do vedení, vypadalo to, že všechny nedokonalosti z dějství prvního jsou zapomenuty a dáme Hřiměždicím bůra jako v červnu na závěr minulé sezony. Jenže už za minutu se nám balon odráží od břevna a domácí kanonýr Poslušný překonává mírně dezorientovaného Kozla. Pak znovu pálí Lukašenko, brankář s velkou námahou vyráží na roh. Průjezďák kope trestňák z ideální vzdálenosti skoro na hranici vápna, avšak nepropálí zeď Nato soupeř z rychlého brejku přečísluje naši obranu a ranou odraženou od tyče strhává vedení na svou stranu.
Ale… Rozhodčí Petrásek mu předtím nechává dost neprůhlednou výhodu, přehlíží drsný faul na Kojence, který je až po hodné chvíli odveden ze hřiště. Od té doby, od 77. minuty, už to nebylo o fotbalu.
Lečice pochopitelně přešla do ofenzivy. S viditelnou křečí, přesto útočila. Domácím padalo z trenýrek maggi v kostkách, uchylovali se tedy k zákeřným faulům. Jejich fanoušci je k tomu naváděli a sami se změnili v magory. Proboha, kde se v Hřiměždicích vzali? Vrcholem byl moment, kdy jeden z místních vymaštěnců napadl Arnošta, který házel aut. Za normálních okolností by musel sudí vyzvat hlavního pořadatele, aby individuum z řad diváků vykázal. Ovšem jak, když hlavní pořadatel u lajny nebyl? Dotyčný člověk měl prý údajně visačku schovanou pod bundou.
Vložil se do toho tudíž Josef Smetana ml.-Průjezďák, uštědřil kopanec protihráči, načež ten ho zákeřně zezadu uhodil pěstí. Jakmile pak spatřil Pepovy krví zalité oči, dal se na útěk, podlezl zábradlí a jako mladý zajíček pelášil k domácím „příznivcům“, aby jej ochránili. Průjezďák se rovněž sehnul, opustil hrací plochu, udělal pár kroků a od pronásledování upustil. Zmetka by asi nedohonil, takže jako člen Krámského mysliveckého spolku počítal zajíce už před honem.
Viditelně zaskočený pan Petrásek s touto divočinou nic nedělal, dokonce vůbec nereagoval na signalizaci asistenta Lanýže, jenž hřiměždické podlosti od lajny dobře viděl. Poslední kapka dopadla, kapitán Jan Hořák-Okapník vyzval mužstvo k odchodu z placu. Rozhodčí mezitím zápas odpískal. Běžela 86. minuta, nastavovat se měla nejméně čtvrthodina…
A přitom první poločas se odehrál poměrně v klidu. Už před zápasem vtrhlo do místní kantýny trestné komando z Malé Lečice ve složení Roman Hes-Kudrnáč – Láďa Kropil – Čertík, činilo se i během utkání, samozřejmě o poločase, těsně před odjezdem domů, takže připravilo sympatickou barmanku o podstatnou část zásob becherovky, o fernet docela.
A když už tato trojice občas sledovala utkání, viděla hned na začátku razantní volej Libunův, jenž chtěl Kozlovi míč pověsit pod břevno, štěstí, že byl lečický gólman pohotový. Velibor Váňa později předvedl ještě jeden divoký odkop, až se Lanýž tázal vedoucí mužstva Jarušky Váňové-Kaká, zda její choť neměl v pátek večer problémy se životosprávou. Jaruška odvětila, že o ničem neví a že žádnou láhev zelňačky pod postelí nenašla. Jen poslední pivo v base…
Hoši od Kocáby s novou stoperskou dvojicí Okapník – Rohlíček, s Kojencem na levém beku, Průjezďákem ve středové řadě a útokem Messi – Bazi hráli fotbal vesměs k pokoukání. Kojencovu zblokovanou střelu tlačil brankář na roh, na druhé straně samotný Kojenec zachraňoval Kozla včasným zásahem na brankové čáře. Messi měl na noze nejméně tři góly, ale buďto mířil do tyče, nebo si zakopl o vlastní nohu či o trávník. Nervoval nás také Lukašenko. Nezvládl taktéž tři tutovky, při pokusu o dorážku po Messiho tyčce metr před prázdnou bránou vůbec netrefil balon. Po změně stran to už byl zcela jiný hráč. Nejspíš mu trenér Hrubesch v kabině podal syrové maso, nebo ho Vyhlídka po telefonu varoval, že dceru Bobeše dá někomu jinému…
K prazvláštní události došlo později v krámské Knihovně. Václav Dvořák-Matějka, prezident slovutné KRKOS, vstal od stolu už po 22. hodině, unesl z lokálu melancholického Čertíka a všem oznámil, že jede domů. Patrně chystá zásadní reorganizaci Krámské konzumní společnosti. Oč budete pít rychleji, o to rychleji se dostaví účinek a navíc ušetříte běhání Lanýžovi. (msč)
Branky: 49. Poslušný, 77. Kadeřábek – 48. L. Kostečka. Rozhodčí: Petrásek (Krásná Hora) 7. Vrchní komisař: Ladislav Kropil (Malá Lečice) 9. ŽK: Messi, L. Kostečka, Josef Smetana ml. Diváci: 76. Poločas: 0:0. Hráno 5.11. 2011, zápas byl ukončen v 86. minutě.
Lečice: P. Svoboda 7,5 – Váňa 6,5, Jan Hořák 8, Houska 8, Fr. Dědina 7,5 (80. Dušák - ) – L. Kostečka 7, Josef Smetana ml. 7, M. Rákosník st. 7,5, Jakub Hořák 6,5 – Messi 7,5, Křivonoska 7 (46. K. Jaruška 5). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 10.
Lavička: Dvořák, Břečka, Josef Hrbek. Chyběli: Víšek (zranění), Hovanec (v trestu), M. Kostečka, Sobotka (zaměstnání), Prášil, Kilián (?).
Hráč utkání: Zdeněk Houska-Rohlíček
Střelci Lečice: 4 – Jakub Hořák, 3 – K. Jaruška, 2 – Jan Hořák, L. Kostečka, Křivonoska, Josef Smetana ml., Sobotka, 1 – Fr. Dědina, Hovanec, Messi, Prášil, M. Rákosník st., Váňa.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 178 minut (do dalšího zápasu jde s 9 minutami), Jan Hořák - 159 minut (do dalšího zápasu jde s 5 minutami).
Magické číslo: 207 – Hrubesch, 206 – Čertík, 204 – Matějka.
Kapitán: Huby jsme si tam rozbít nechtěli
Požáry/Krámy – Udělal to poprvé v životě, ale jinak prý rozhodně nemohl.. Charizmatický lečický kapitán Jan Hořák-Okapník po utkání v Hřiměždicích potvrdil, že předčasný odchod z placu byl nevyhnutelný. „Nešlo o moje vlastní rozhodnutí, řekli jsme si to s Liborem Váňou a pak šli s mančaftem od toho. Určitě jsme si tam nechtěli rozbít huby, každý viděl, jak lidi i hráči vyvádějí,“ prohlásil Hoři.
Rizika, že zápas může být teoreticky kontumován v náš neprospěch, si byl vědom, ale opakoval, že opatrnost byla nade vše. „Rozhodčí musel ta zvěrstva vidět, jenže nic neřešil. A co neviděl, to neřešil už vůbec, a přitom s ním chtěl pomezní Lanýž mluvit. Zabalili jsme to i kvůli Pepovi Smetanovi, abychom předešli ještě většímu průšvihu,“ měl jasno Okapník. (msč)
Zastavil mě Rohlíček, přiznal Průjezďák
Požáry/Praha – Nervní je už delší dobu, ale tentokrát jsme se mu nemohli divit. Za pár dní 36letý JOSEF SMETANA ML.-PRŮJEZĎÁK přece nemohl strávit, že ho zákeřně mlátí nějaké mladé ucho a šel si pro ně. Ještě že hajzlíka nedohonil…
Ty jsi ho ovšem přejel jako první, je to tak?
„Ale nepřejel, jen jsem mu lehce šlápl na nohu. On mi dal zezadu pěstí a utekl.“
Pronásledoval jsi ho jen kousek za klandr. Že by Průjezďák byl tak pomalý?
„On mě zastavil Rohlíček. Přesvědčil mě, že to nemá cenu. Je ovšem pravda, že bych ho asi nedohonil.“
To by musel na fotbal přijet i táta. Vrchní komisař je přece zkušený myslivec…
„Nevím, on už si na zajíce dlouho nezastřílel. Poslední dobou je nachlazený, drží se raději v teple, proto teď vynechal i hon.“
Nějak ti přestaly vycházet „průjezdovky“ z trestných kopů. Co s tím?
Kopu jich málo, jen jednu za zápas a pokaždé to přece nemohu trefit. Kdybych jich měl v každém utkání pět, šest, tak bych třeba dva proměnil.“ (msč)
Hrubesch už za sedlákem nepojede
Hřiměždice – To byla zkratka hrůzy! Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch už ví, že jako řidič se bude za Lanýžem držet co nejdále. Jinak by také na fotbal nemusel vůbec dojet! Když kousek před Hřiměždicemi nařídil Lanýž synu Kojencovi odbočit z asfaltky na polní cestu, Hrubesch ho ochotně následoval. Zpočátku to nebylo tak hrozné, pak už přišlo kamení, po něm bláto a mohutné kaluže. Lanýžovo auto jelo jako by se nechumelilo, zato trenérova oktávka sténala, protáčela se jí kola. „To jsem si dal, jet za sedlákem. Tohle už mu příště nesežeru. Vždyť my tam mohli být po silnici daleko dřív,“ řval Hrubesch za volantem, zatímco hrozilo, že si vůz sedne na břicho a bude se tlačit. Po dojezdu na hřiměždický stadion měl Lanýž ze všeho druhé Vánoce a auto prý Hrubeschovi rozhodně neumyje. (msč)