23. Krásná Hora B - Lečice (9:2)

27.05.2012 17:00

Otloukánci od Kocáby

Lečice totálně znemožněna ● Bylo to na ručník, kdyby byl po přinesen ze šatny ● Se ctí obstála jen vedoucí mužstva ● Tácíček prý už na fotbal nepojede ● Ve III. třídě nám zbývá poslední rok?

Krásná Hora se pro Lečici stala Škaredou Horou. Aby ne, když jsme si odsud odvezli devítigólový ranec a znovu se přesvědčili, v jakém rozkladu se náš klub nachází. Na fotbal není dost lidí, ti, kteří kopou, na trávníku soupeři nestačí a vesměs se ani nesnaží zvednout hlavu. Proto je malým zázrakem, že Lečice na jaře ve III. třídě uhrála sedm bodů a díky vývaru z podzimu nemá záchranářské starosti. Ty jistojistě přijdou v nové sezoně, celému Příbramsku budeme pro smích. A co je nejhorší, ze srabu nepůjde najít východisko. Kdo si snad myslí, že tento pesimismus je přehnaný a mužstvo spíše demoralizuje, ať si pospíší s důkazem o opaku.

 

KRÁSNÁ HORA B   –   LEČICE   9 : 2

Krásná Hora nad Vltavou – Nejvýraznější postavu zápasu z lečické strany jsme mohli vyhlásit už před výkopem. Byla jí vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká. Nejen že ochotně a úhledným písmem vyhotovila protokol o utkání, všimla si také, že její domácí protějšek napsal své jméno na opačnou stranu a zdvořile na to upozornila. Navíc poté v krásnohorské kantýně přerušila konzumaci a po strmém schodišti se ještě vrátila do kabiny rozhodčího, aby připojila podpis k poznámce o brýlích Rákosky juniora.

Na blbé náladě v mužstvu to však nemohlo nic změnit. Znovu to vypadalo, že se nedopočítáme jedenácti lidí pro základní sestavu. A to se před odjezdem mluvilo o posile v podobě Messiho. Nedorazil, na vině prý byly střevní obtíže. „Nevím, nevím. Já bych spíš řekl, že ho nepustila manželka,“ meditoval při zpáteční cestě trenér Hrubesch. V týdnu se při ragbyovém utkání zranil superbojovník Pišta, zdravotní problémy údajně postihly i Martina Kostečku, nezvěstní byli Srp a znovu Kuba Jaruška. Se sebezapřením tedy musel alespoň na poločas nastoupit Rohlíček a chtě nechtě bylo nutno použít zlobivé dítě Arnošta.

Pepa Hrbek v bráně vzdoroval domácím střelcům devatenáct úvodních minut, po prvním laciném gólu rychle přišly dva další a katastrofa se blížila. Mladíček Toman ji svou trefou na malou chvilku oddálil, ale branka do šatny zase o dost zviditelnila. Že stejný lečický střelec dokázal brzy po obrátce ještě jednou odpovědět, už nepomohlo, soupeřův brankostroj se rozjel naplno.

Krásná Hora nás trestala s neuvěřitelnou lehkostí, ať už utěšenými střelami z trestných kopů, nebo po narážečkách za naši obranu. Některé akce zaváněly ofsajdem a domácí hráči o nich sami hovořili, debutující mávač Čahoun junior to však viděl jinak. Když nějakých dvacet minut před koncem na plac napochodoval 62letý soupeřův veterán, převaha hostitelů nabyla na síle. Bylo vidět, že tenhle chlapík má fotbal v krvi, s bekem Dušákem si chvílemi dělal, co chtěl. Nastřelil tyč a připravil nám osmou ránu do vazu, podílel se i na deváté trefě a dostal se do dvou dalších šancí. Na naší lavičce to jen vzdychalo hrůzou. Jestli nám dá gól i tenhle, potupa bude neskutečná!

Při devíti banánech se však stejně nedá mluvit o ničem jiném. Povalovat se na lavičce ručník, trenér a nemocný Libuna by se porvali o to, kdo ho vrhne na trávník. S Lečicí poprvé vyjel na mistrovský zápas Matějkův charismatický synovec Vladislav Borovička-Tácíček a rychle zjistil, že to neměl dělat. „No to jsem si dal. Příště raději zůstanu v Davli nebo si ve Dvorech budu povídat s babčou,“ ulevil si.

Lamentovat nad neuměním, mdlosti a odevzdanosti nemá smysl. Bylo by to už bůhví pokolikáté a nikdo by si to k srdci nevzal. V příštím zápase hostíme Hřiměždice, které si s námi na podzim za pomoci neurvalých diváků a vyjevenosti rozhodčího vytřely řitní otvory a zařídily, aby si na nás později nespravedlivě smlsla disciplinárka. Teď by měla přijít odveta, na poli sportovním, jak jinak. Ale s kým, proboha?! Znovu s devíti, desíti lidmi?                                                                                                                                       

(msč)

 

Branky: 19., 28. a 56. Čihák, 26. a 75. Hůla, 67. a 70. Beneš, 43. Hubička, 83. Turek – 34. a 50. Toman. Rozhodčí: Šulc (Příbram) 9. Vrchní komisař: Vladislav Borovička ml. (Davle) 6. ZK: Dušák, Jakub Hořák. Diváci: 36. Poločas: 4:1. Hráno 27.5. 2012.

 

Lečice: Josef Hrbek 5 – Dušák 5, Houska 5 (46. Dvořák 5), P. Svoboda 5, Jakub Hořák 5,5 – M. Rákosník ml. 5,5, Kilián 5, L. Kostečka 5, Fr. Dědina 5 – Břečka 5, Toman 6. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 7. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 10.

Lavička: -.  Chyběli: Havelka, Křivonoska, Josef Smetana ml., M. Kostečka, Tokaji, Víšek (zranění), Váňa, Messi (nemoc), B. Pacák, T. Pacák (rozzlobení rodiče), K. Jaruška, Sobotka, M. Rákosník st., Srp (?).

Hráč utkání: Jaruška Váňová-Kaká

Střelci Lečice: 5 – Fr. Dědina, 4 - Jakub Hořák, K. Jaruška, 3 – Jan Hořák, L. Kostečka, Toman, 2 – Křivonoska, Josef Smetana ml., Sobotka, Tokaji, Váňa, 1 – Messi, Prášil, M. Rákosník st., P. Svoboda.

Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 178 minut (do dalšího zápasu jde s 9 minutami), Jan Hořák - 159 minut (do dalšího zápasu by šel s 5 minutami), Josef Hrbek 77 minut (do dalšího zápasu jde se 7 minutami), Břečka 6 minut (do dalšího zápasu jde se 79 minutami).