23. Daleké Dušníky B - Velká Lečice
Dopolední nakládačka, díl IV.
Zasloužený debakl v Dušníkách ● Nenasnídaný Horváth zlým mužem ● Také Libuna „Brazilcem od Kocáby“ ● Sympatická čilost Haberova ● Domácí kantýna připomínala Kaká Arenu, také v ní došel fernet ● Hrubesch coby Žíznivej Billy ● Léčba Rákoskova: domů ho vozí na kolečku
„Poslední dobou tam furt prohráváme, dneska by to chtělo urvat body,“ meditoval při cestě do Dalekých Dušníků trenér Hrubesch, zatímco se mu žízní patro lepilo na mezanin. „Oni doma porazili jenom Huť a Chlumec, jinak tam snad každý vyhrál,“ upozorňoval Libuna. Teď se hodí připomenout si výsledky čtyř zápasů, které Lečice ve III. třídě v Dušníkách odkopala. 2011: D. Dušníky-Lečice 3:1, 2012: D. Dušníky-Lečice 8:2, 2013: D. Dušníky-Lečice 4:1, 2014: D. Dušníky-Lečice 5:0. Ten poslední je právě z uplynulého nedělního dopoledne a svědčí o mnohém. Výkon byl zase hrůzný, to se ví.
DALEKÉ DUŠNÍKY B – LEČICE 5 : 0
Daleké Dušníky – Mysleli si, že děsivou bilanci ze stadionu spřáteleného klubu prolomí, ale chyba lávky. Hoši od Kocáby se přitom nemohli vymlouvat na hromadu zraněných a neúčast špílmachra Střihavky či superbojovníka Pišty. S Messim, Lukašenkem, Malinkým byla lečická sestava pořád ještě dostatečně silná na to, aby v Dušníkách uspěla.
Jsme-li u marodů, Rákoska junior svůj těžce pochroumaný kotník neléčí na Pleši, nýbrž U kamenných knedlíků/U gumových bramboráků. Potom ho Fery Holec musí domů vozit na kolečku a po cestě zametat koláče…
Veškerý optimismus začal brát za své už v páté minutě, kdy jsme poprvé inkasovali. Proto se rozčílil Josef Hrbek-Horváth a protihráče tak přibrousil, že chytil žlutou kartu. On to měl zatraceně složité. Na dopolední zápas vyjel hned z rodinných oslav, takže se nestihl nasnídat a bylo to vidět na jeho propadlém břichu. Kdekdo přitom ví, že Pepa je zvyklý snídat dvakrát…
Když ještě do poločasu domácí elegantně vybagovali lečickou obranu, Švagr posadil Okapníka na zadek a skóroval podruhé, bylo jasné, že body se z Dušníků nepovezou. Jistě, i stav nula dva se dá otočit, to by ovšem za tím museli hoši od Kocáby alespoň trochu jít. Kopali jsme nějaký ten trestňák, avšak jak s ním naložit, chybí-li na trávníku mistr Mistr? Zhostil se toho Libuna, jenž poslal gólmanovi lehký dáreček do náruče, po něm zase Okapník zatřásl drátěnkou.
O přestávce nastal rozruch před okénkem do kantýny. Už poněkolikáté se po pivu sápal vyprahlý Jiří Hrbek-Hrubesch, rovněž účastník sobotní rodinné oslavy. Někoho tím připomínal. Svého času pískal zápasy nižších pražských soutěží nejmenovaný rozhodčí, který měl ve zvyku konzumovat, ještě než mač začal a leckdy už přijížděl nečerstvý. Přezdívalo se mu Žíznivej Billy a právě tak bychom nyní mohli říkat Hrubeschovi…
Záhy po změně stran už bylo definitivně vymalováno, neboť Dušníky přidaly další dva góly. Lépe řečeno, jeden. Na 4:0 zvyšoval Velibor Váňa-Libuna, a to mimořádně „líbivým“ způsobem. Než balon hlavou dopravil do vlastní sítě, zažongloval si s ním nártem, patou, holení, kolenem. Tohle by nesvedl ani slovutný Neymar. A jelikož se Libunovi už kdysi přezdívalo Dani Alves, máme tady po Vyhlídkovi druhého Brazilce od Kocáby!
Hrubesch poté zkoušel oživit hru lidmi z lavičky. A Tomáš Víšek-Habera se náležitě činil. Létal kolem postranní čáry, rozdával balony, dokonce bránu jednou ohrozil. „Příště ho postavím od začátku,“ plánoval kouč. Probudil se Lukašenko a hned se probil před šestnáctku, odkud tvrdou střelou přinutil domácího gólmana k akrobatickému zákroku. Byla to pohříchu jediná nebezpečná lečická akce v utkání.
Jen co musel vystřídat Messi, jenž si obnovil zranění třísel, Dušníky nám daly pátý gól. Poněvadž většina mužstva působila otráveným dojmem, čekalo se na konečný hvizd. Před kantýnou se zjistilo, že došel fernet, takže lečičtí konzumenti si připadali jako u naší Kaká Areny, kde je tohle běžné.
Utrpěli jsme zasloužený debakl a přesvědčili se, že nám zájezdy do Dalekých Dušníků stále nedělají dobře. Naposledy jsme zde uhráli alespoň remízu (0:0) na jaře 2010, což bylo ještě ve IV. třídě. Zbyla ještě motivace (jak pro koho) v podobě dlouhodobé neporazitelnosti na domácím hřišti. Chce to tedy v dalším kole udolat v Kocába Areně kousavé Počepice, po nichž ještě přijede Stará Huť. (msč)
Branky: 5. a 37. Švagr, 48. Sklenář, 51. vlastní Váňa, 66. Zahout. Rozhodčí: Vladimír Havránek (Luhy) 8. ŽK: Josef Hrbek, L. Kostečka. Vrchní komisařka: Jitka Kostečková (Praha) 7. Domácí kantýna: 7,5. Diváci: 103. Poločas: 2:0. Hráno 25.5. 2014.
Lečice: P. Svoboda 7 – Váňa 5, Jan Hořák 5, Houska 5, Toman 5 – Fr. Holec ml. 5 (54. Víšek 6), Fr. Dědina 5, Messi 5 (65. Zboženský ml. - ), Jakub Hořák 5 – Josef Hrbek 5, L. Kostečka 6. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9,5. Vedoucí mužstva Miroslav Střeleček-Čertík 10.
Lavička: - . Chyběli: Štěpán, Josef Smetana ml., Rambousek, M. Rákosník ml. (zranění), K. Rada, Matoušek (zaměstnání), Tokaji (dovolená), Srp, Dušák (?).
Hráč utkání: Jiří Hrbek-Hrubesch
Střelci Lečice: 11 – K. Rada, 10 – Fr. Dědina, 9 – Jan Hořák, 5 – Messi, 3 – Jakub Hořák, Tokaji, 2 – Josef Smetana ml., 1 – Fr. Holec ml., Josef Hrbek, L. Kostečka, M. Rákosník st., M. Rákosník ml., Srp, Štěpán, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 256 minut (do dalšího zápasu jde s 24 minutami), Josef Hrbek – 108 minut (do dalšího zápasu jde s 20 minutami), Štěpán – 73 minut (do dalšího zápasu jde se 17 minutami).
Výroky dne
„Já mám žízeň.“ (Hrubesch po pozdním příjezdu na sraz v Krámech). „Já mám žízeň.“ (Hrubesch v autě kdesi za Čelinou). „Já mám hroznou žízeň.“ (Hrubesch u stadionu v Dalekých Dušníkách)
„Hrubesch už má pod kůží. Jinak by jim tolik nenadával.“ (všímavý Matějka od protější lajny)
„Když Lukáš udělá frajeřinu, šla bych ho zmlátit.“ (paní Jitka Kostečková)
A co na to: Libor Váňa
Hrubesch měl klasickou ranní žízeň, známe to všichni
Zjevně frustrovaný ze ztráty vedení v prestižní soutěži o Magické číslo vstřelil v Dušníkách gól roku a Vyhlídka už není jediným Brazilcem od Kocáby. Bohužel, LIBOR VÁŇA-LIBUNA skóroval do vlastní sítě, zatímco na trefu do správné branky v této sezoně pořád čeká. Jinak ovšem Libuna vehementně hájil svého příbuzného. A měl pravdu. Dnešní žízeň je následkem včerejší žízně, to přece říkával už Švejk.
Co se to v Dušníkách stalo? Copak si Lečice opravdu musela uříznout takovou ostudu?
Bylo to dané vším možným, hlavně skladbou mužstva. K tomu se ještě zranil Messi, pak už nemohl a musel střídat. Taky vzadu jsme neměli den, já zavinil jeden gól, Honza (Okapník) dva.
Dal už sis někdy kurióznějšího vlastence?
Takového tedy ne. Chtěl jsem odkopnout míč, na mokré trávě to nějak ujelo. Ale abych si to nohou kopl do vlastní hlavy… Šlo to čelem do šibenice, Kozel neměl šanci…
Jsi trenérův příbuzný a znáš ho tedy ze všech nejlépe. Kde se u Hrubesche vzala tak silná žízeň?
On se už před zápasem netajil tím, že má rodinnou oslavu a že na fotbal možná vůbec nepojede. Pak přišla klasická ranní žízeň, to známe všichni.
V sezoně jsi pořád bez gólu, proč si nikdo není schopen dojít pro penaltu?
Nikdo neupadne, každý to ve vápně ustojí. Dojít si pro faul se musí umět, stačí škrt a už se padá. Messi by to dokázal, dostat se do vápna. I Kamil, který teď chyběl. Já bych chtěl samozřejmě dát gól i ze hry. (msč)