11. Višňová - Velká Lečice
Antimagické číslo: 14. Proboha, proč?
Neuvěřitelný propadák ve Višňové ● Políček letošnímu klubovému jubileu ● Většině hráčů to bylo jedno ● Marné výmluvy na chybu v Příbramském deníku ● Chudák Messi – takhle si comeback nepředstavoval ● Domácí fanoušci žádali dvacítku, lečickým funkcionářům se vysmáli ● Na umělecký dojem zvítězil Vyhlídka
Až do 10. listopadu šlo letošní rok považovat za úspěšný. Oslavy lečických sedmdesátin na úrovni, zatím 18 podzimních bodů ve III. třídě, rekordní výhra v předešlém kole. Teď je všechno v tahu, neboť nám čtrnáctkrát zahrál orchestrion z Chalupářů. Hoši od Kocáby jsou po totálním fiasku ve Višňové na Příbramsku za blbce, které udělali i ze všech svých věrných fanoušků. Proboha, proč se to stalo? Jak jim to vysvětlíme? Co se bude dít nyní? A hlavně, zajímá to vůbec většinu aktérů neuvěřitelné blamáže?
VIŠŇOVÁ – LEČICE 14 : 1
Višňová – Snad stokrát museli Čertík a Vyhlídka vysvětlovat domácím příznivcům, že Lečice v minulém kole silnému béčku Petrovic opravdu nastřílela osm gólů. Kudrnáč a Láďa Kropil se raději drželi stranou, na svačiny chodili do kantýny shrbeně, aby na sebe moc neupozorňovali. Nejstatečnějším z našich byl dobře vyspalý či spíše nevyspalý Václav Rákosník-Vyhlídka. I za dvouciferného stavu věřil ve vyrovnání a kritizoval výkon rozjetých domácích. Poctivě konzumoval, jednoho z místních dokonce přinutil objednat speciální rundu a onen člověk tímto činem pak vyjádřil svůj soucit.
Ještě můžeme napadnout redakci Příbramského deníku za chybný výsledek. Pořád lze tvrdit, že se ve Višňové prohrálo „jen“ 1:4 a že popletený editor přidal jedničku navíc. Ale přesvědčte o tom celý okres, zvláště když existuje spousta očitých svědků.
A to jsme si mysleli, že když na zápas po sedmi měsících přijede Messi, zařídí všechno on. „Bacha, půl roku jsem nehrál ani neběhal. Taky mám o deset kilo víc,“ varoval Messi, který si však svůj comeback určitě představoval jinak. Naštěstí to byl právě on, kdo se tři minuty před koncem zasloužil o čestný lečický úspěch. Měli jsme však dojem, že se při jeho samostatné akci obrana soupeře ochotně rozestoupila a že nám tuhle branku snad ze soucitu sama nabídla.
Ovšem, co všechno nabídli Lečičtí druhé straně. První gól dostali po minutě hry, po devíti minutách už Višňová vedla tři nula, po poločase zněl výsledek 6:0. Domácí byli jednoznačně lepší, oplývali pohybem, důrazem, přesnými kombinacemi a vražednou koncovkou. Nepsané pravidlo říká, že hraješ to, co ti dovolí soupeř. Hoši od Kocáby zatraceně dost, nezvládali absolutně nic. Stopeři jen koukali jako vrány, beci nestíhali. V záloze se po celé utkání alespoň trochu snažil jen Kojenec, ostatní nikoli, takže si útok nemohl ani škrtnout.
Druhá půle byla ještě horší. Potupná desítka padla už v 60. minutě a Višňová byla stále nenasytná. Lečickým to bylo jedno, téměř všichni hráči se na to vykašlali. Jeden nejmenovaný v jednom okamžiku úplně vypustil souboj u postranní čáry, zanožil a vesele se šklebil. To bylo důkazem všeho.
Když se domácí trefili už počtrnácté, jejich obecenstvo skandovalo „dvacet, dvacet“. Co může být větší ostudou? Do konce zápasu zbývalo ještě deset minut, lečičtí katové to klidně mohli stihnout. V tu dobu však už naráželi na mírně rozchytaného Pepu Hrbka, který vytáhl několik těžkých střel. Po Messiho úpravě skóre sudí Burian pískal odchod do kabin. Rozjaření vítězové samozřejmě hned nešli a dávali si záležet na děkovačce fanouškům, domácí ženské předpovídali koláče v alejích.
Takhle prosím pomalu končí rok, v němž Lečice slavila 70. výročí své existence. Po téhle facce však letopočet 2012 vstoupí do novodobé historie nejtěžší porážkou v mistrovském utkání. Vše, co se za všechna desetiletí podařilo, jest vymazáno. Rádi bychom věděli, kolik z nás to aspoň trochu mrzí. (msč)
Branky: 1., 9., 44., 52. a 60. P. Čanda, 4., 23. a 56. Novotný, 71., 72. a 76. P. Kuban, 28. L. Kuban, 59. Vrátný, 80. Pjaták – 87. Messi. Rozhodčí: Burian (Láz) 7. Vrchní komisař: Roman Hes (Malá Lečice) 7. ŽK: Messi. Diváci: 57. Poločas: 6:0. Hráno 10.11. 2012.
Lečice: Josef Hrbek 5 – Váňa 3, L. Kostečka 3, M. Kostečka 2, Tokaji 4 – Messi 3, Josef Smetana ml. 3, Fr. Dědina 4, Toman 2 – Sobotka 2, Kopeček 2 (65. Zboženský ml. - ). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 6. Vedoucí mužstva Patricie Kozlová-Miss Lečice 10.
Lavička: P. Svoboda, Houska, Dvořák. Chyběli: Víšek, Srp (zranění), M. Rákosník ml. (trest), Jakub Hořák, Holec, Dušák, Břečka, K. Jaruška, Křivonoska, Havelka, M. Rákosník st., Kilián (?).
Hráč utkání: Václav Rákosník-Vyhlídka
Střelci Lečice: 5 – Břečka, 4 – Tokaji, 3 –.Fr. Dědina, Kopeček, M. Rákosník ml., 2 – Jakub Hořák, L. Kostečka, Váňa, 1 – Dušák, Messi, Josef Smetana ml., P. Svoboda.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda 133 minut (do dalšího zápasu jde s 91 minutami), Josef Hrbek – 66 minut (do dalšího zápasu jde s 10 minutami).
______________________________
Nejtěžší lečické porážky v posledních pěti letech
10.11. 2012: Višňová-Lečice 14:1
9.11. 2008: Nečín B-Lečice 9:0
27.5. 2012: Krásná Hora B-Lečice 9:2
7.4. 2012: Kamýk-Lečice 7:0
Zhroucený Hrubesch
Požáry/Porostliny – Srdce až usedalo při pohledu na zdrceného lečického trenéra. Jiří Hrbek-Hrubesch se ve druhém poločase utkání ve Višňové už ani nezvedal z lavičky, doslova se na ní zhroutil. „Ostuda jak sviňa,“ prohlašoval v následujících dnech.
Už jsi výsledek 1:14 rozdýchal? Nejspíš to hned tak nepůjde.
„Tohle nerozdýchám nikdy. Nejhorší na tom je, že spoustě hráčů to nevadí.“
V čem vidíš hlavní příčinu téhle hrůzy?
„Nezájem a nedisciplinovanost. Jakmile Lukáš Kostečka sklopil hlavu a přestal se soustředit na hru, věděl jsem, že je konec.“
Může se tým do příštího utkání s Mokrovraty vzpamatovat?
„Ale může. Jsme totiž banda psychopatů. Záleží na tom, jak se kdo vyspí. Potom je možné úplně všechno.“
(msč)
Dnešní brankářská opora Kozel kdysi největším lečickým poušťákem
Pamětníci neradi vzpomínají na Nečín
Nakonec těch višňovských 1:14 nebylo největším lečickým debaklem všech dob. V Nečíni to kolem roku 2000 s Kozlem v brance dopadlo za patnáct. Ale ani Čert se v této anketě nemá čím chlubit…
JÁ A NEJHORŠÍ PORÁŽKA
Ota Beran: „Cože? Tak tohle je opravdu velká ostuda. Já nic takového jako hráč v soutěžním zápase nezažil, nejvíc gólů, devět, Lečice za mé éry dostala v Petrovicích.“
Václav Marhoul-Čert: „To museli jít kluci ve Višňové na plac pěkně rozhádaní! Co si pamatuju jako brankář, jednou jsem dostal osm, možná devět gólů v Kosově Hoře.“
Josef Beran ml.: „Ve Višňové moc pěkný výsledek! Potvrzuji Čertovu výpověď. V Kosovce to bylo 1:9. Napřed jsme vedli, pak začal Čert pouštět. Pepík Liška mu říkal – stoupni si k téhle tyči, sem ti to pořád padá. Nepomohlo to…“
Antonín Kramata: „No teda! Já jako nejhorší výsledek v mistráku pamatuji porážku 1:9 v Jincích, chytal Jirka Krása. Tehdy tam vojákovali kluci ze Slovanu, Interu Bratislava, z Petržalky. Byli vysocí a běhaví, ani Pepík Žďánský jim nestačil.“
Roman Hes-Kudrnáč: „Nejvíc nás vždycky trestalo nečínské áčko. Hráli jsme s ním ve III. třídě čtyřikrát a nejhorší výsledek byl 1:15, v bráně byl Kozel. Od Nečině jsme pak dostali ještě třináct, devět a sedm gólů.“
Kudrnáčovy zážitky poopravuje Libor Váňa: „V Nečíni to bylo dokonce 0:15, ale já tehdy u toho nebyl, kopal jsem za Štěchovice. Od stejného soupeře jsme dostali ještě deset a devět gólů.“ Petr Svoboda-Kozel poctivě přiznává: „Ano, nečínskou patnáctku jsem odchytal já…“
(msč)