10. Velká Lečice - Nový Knín B

01.11.2014 07:43

Splašili se Kosí bratři!

Dvojciferně s Knínem – absolutní lečický rekord ● Unikát: tři hattricky ● Bez Hrubesche, za debila potrestán čtyřmi týdny natvrdo ● Asistent trenéra fandil Ševcům ● Průjezďák nám představil Průjezďátko ● Čichání k Vyhlídkově fusekli

Přepište dějiny! Absolutní rekord! To tady ještě nebylo, aby Lečice v mistrovském utkání někomu nasázela deset gólů, aby se její hráči, soupeřovi zrovna tak, ke konci zápasu tázali, kolik že to vlastně je, aby si Hrubeschova squadra na place dovolovala frajeřinky. Aby v derby s Novým Knínem B byly k vidění hned tři hattricky. Spáchali je takzvaní Kosí bratři (Kojenec – Okapník – Střihavka), jako úplně první se trefil větrný kohout Martin. Opěvovaný útočník Lukašenko ani jednou. Bilancujeme čtvrtou výhru za sebou, nepodléhejme ovšem nezdravé euforii. V příštím kole je třeba zabodovat i v Prostřední Lhotě, jinak dosavadní úspěchy vyletí oknem.

 

LEČICE   –   NOVÝ KNÍN B   10 : 1

Kocába Arena – Nebyla to úplně ta největší radost. „Je mi jich líto,“ odpověděl Střihavka na otázku, co říká rekordní výhře a sdílel tak náladu některých dalších hráčů, funkcionářů a fanoušků. Pozor, to není žádný falešný soucit a už vůbec ne pokus o zesměšnění soupeře. Pravda, mezi Lečicí a Novým Knínem vládne už po dlouhá desetiletí rivalita, ale také jsou tu přátelské vztahy. Vždyť základy našich kabin pocházejí z materiálu dovezeného právě z hornického městečka, spousta lečických opor dříve působila zrovna v Kníně – třeba Střihavka, Rambo, Okapník, Průjezďák, onehdy i boss Jiří Stracený-Papák. Rovněž vrchní komisařka Miluška Smetanová vítala soupeře jako staré kamarády. Ševci, jejichž áčko ve stejnou dobu kopalo na Mníšku, přijeli notně oslabeni, proto nemohli dravcům od dolního toku Kocáby stačit.

Ztráty a nálezy, i o tom bylo tohle derby. Lečici v roli trenéra nevedl Jiří Hrbek-Hrubesch. Za mokrovratské výkřiky o debilovi dostal od příbramské disciplinárky čtyři týdny natvrdo a usedl tedy na lavičku k Otovi Beranovi, Jiřímu Krásovi a ostatním členům lečických Ultras. Vedení mužstva se tedy ujal Rohlíček, ovšem jakmile nastoupil jako střídající hráč, u lajny zavládl menší chaos. Náš bývalý pravý bek Lubomír Havránek coby občan Sudovic netajil, že fandí Ševcům, Pavluša Palec je nyní vedoucím a tiskovým mluvčím lečického ženského týmu a o ničem jiném ve druhém poločase nemluvil. Čertík byl pro změnu nečerstvý.

Za nález lze považovat návštěvu jedné šťastné rodinky. Po dlouhé době se konečně objevil Josef Smetana-Průjezďák, a to se skoromanželkou Světlanou, maminkou, a hlavně – s Průjezďátkem. Dcera Nikola leckoho zklamala malým nosánkem jiné barvy, než má raťafák tátův. Snad jednou bude po tobě aspoň zeťák, milý Pepo…

Poprvé v sezoně a vlastně i po delším čase nemusela Lečice čelit soupeřově tlaku. Naopak sama se ihned zhostila režie zápasu, s útokem ve složení Okapník – Lukašenko, se zálohou, v níž Rákosku juniora nahradil jeho otec Arjen Robben a Haberu, potažmo Arnošta, zase Malinkej, ani jinak nemohla.

Hrdinou první půle mohl být klidně Lukašenko, vždyť už ve druhé minutě po spolupráci s Okapníkem zatřásl břevnem, později zase vystihl manévr knínského obránce, šel sám na bránu, obešel gólmana, ale když měl zakončit do prázdné sítě, zapomněl balon za sebou. Podobně ztroskotal i po změně stran, ovšem jsme si jisti, že při svých schopnostech se prosadí třeba už příště v Prostřední Lhotě.

Po Tomaníkově trefě z 10. minuty se už prosazovali výhradně Kosí bratři, kteří se doslova splašili. Ve své podstatě, každý z nich měl dost příležitostí na to, aby se gólově prosadil nikoliv třikrát, ale… Matějka by to vystihl nejsprávněji. Okapník a Střihavka například ve druhém poločase v rozmezí několika vteřin nastřelili tyč. Po šestigólové salvě z první pětačtyřicetiminutovky bylo vytoužené desítky dosaženo už v 69. minutě, padat to tam dál, zápis o utkání by možná všechny góly nepobral.

Od jedné do deseti

1:0 – Martin Toman-Malinkej: Trestný kop se nezahrával z oblíbeného prostoru lečického Mistra, proto Střihavka zvolil kolmou přihrávku podél zdi, kam si naběhlo Kozlovo dítě a s přehledem skórovalo.

2:0 – František Dědina-Kojenec: Zlatolebý krámský andělíček si počkal na akci Okapníkovu a přízemní pas přes celé vápno, načež takřka z mrtvého úhlu poslal míč do sítě.

3:0 – Jan Hořák-Okapník: Kapitán šel do souboje s gólmanem a v podstatě uklidil do brány jeho i míč.

4:0 – Kamil Rada-Střihavka: Nerušeně zasunul poté, co Okapník u lávky posadil na prdel Kubu Jarušku, vymíchal zbytek obrany a servíroval na malý čtverec.

5:0 – František Dědina-Kojenec: Utěšená střela ze dvaceti metrů a 113 centimetrů, její autor se tím pak v kabině dlouho chlubil.

6:0 – Jan Hořák-Okapník: Malinkej proběhl kolem stráně jako když kočka nahání rejska, našel kapitána, jenž se ještě sám krásně uvolnil a pak nemilosrdně trestal.

7:0 – Jan Hořák-Okapník: Po Střihavkově vybídnutí se prodral do šestnáctky a s nebývalou chladnokrevností obstřelil brankáře. O chvíli později z navlas stejné pozice pálil jen do něj a vysloužil si ostrou kritiku.

8:0 – Kamil Rada-Střihavka: Kopal trestňák z oblíbeného místa těsně od vápna. Napřed trefil zeď, dorážka už byla zničující.

9:0 – Kamil Rada-Střihavka: Akci provedl Okapník, který neměl problém nalézt před brankou střihonohého Kamila a ten už to měl snadné.

10:0 – František Dědina-Kojenec: Muži s ortézou na ruce přiletěl přesný balon a vytoužená desítka byla na světě.

Až potom se měnilo skóre také na opačné straně. Jedno podklouznutí Rambovo, což se mu normálně nestává, knínský Mařík překonal bezmocného Kozla, čímž hosté dosáhli čestného úspěchu – 10:1. Ševci ani náhodou nebyli slabí, jejich pozdější střelec už v prvním poločase nastřelil břevno, dorážku z malého vápna poslal nad bránu. Ačkoli si Lečice i ve zbývajících 18 minutách stále vytvářela šance, gólostroj již nefungoval. Rozhodčí Krátký raději nic nenastavoval, jelikož měl příliš malou kapsičku na papírek, na nějž si zaznamenával všechny trefy.

Epilog

Zápas měl samozřejmě dohru ve vytopené kabině, světlo v ní náhodní kolemjedoucí viděli ještě nad ránem. Jiná skupina slavila v krámské Knihovně, kde měl velké sólo její spolumajitel Václav Rákosník-Vyhlídka. Už na hřišti jsme ho viděli ve staré formě, díky čemuž si jakožto hlavní pořadatel vysloužil maximální známku 10.

K jeho vrcholnému číslu došlo v okamžiku, kdy Vyhlídku někdo rozčílil slovy o nečistých ponožkách. On vyzul botu, sundal fusekli, načež ji jedné vyděšené dámě strčil pod nos. Nešťastnice neměla kam uhnout, neboť seděla zády ke zdi, nakonec však atentát přežila a ještě utrousila pochvalu. Fusekle pak kolovala kolem stolu a všichni přítomní potvrdili, že nesmrdí. Vyhlídka zřejmě pravidelně používá pračku.                                         (msč)                                        

          

Branky: 22., 45. a 48. Jan Hořák, 33., 64. a 68. K. Rada, 20., 34. a 69. Fr. Dědina, 10. Toman – 72. Mařík. Rozhodčí: Miloš Krátký (Líchovy) 9. Vrchní komisařka: Miluška Smetanová (Praha) 7. Bez ŽK. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 10. Kaká Arena: Jaruška Váňová-Kaká 10, Ilona Housková 9, Simona Housková 8. Diváci: 113 (vyprodáno). Poločas: 6:0. Hráno 25.10. 2014.

 

Lečice: P. Svoboda 8 – Váňa 8, Rambousek 8, Srp 8,5, Tokaji 8 (46. Houska 8) – Fr. Dědina 9, K. Rada 9, M. Rákosník st. 8 (58. Josef Hrbek 7), Toman 8,5 (70. Josef Smetana ml. - ) – Jan Hořák 9,5, L. Kostečka 8,5. Hrající trenér Zdeněk Houska, asistenti Lubomír Havránek, Pavluša Palec. Vedoucí mužstva Simona Robbenová 113.

Lavička: -. Chyběli: Messi (zranění), M. Rákosník ml. (pozemní hokej), Jakub Hořák (mimo republiku), T. Víšek (nepřijel do Krámů), Štěpán, Fr. Holec ml. (?).

Hráči utkání: Jan Hořák-Okapník,

František Dědina-Kojenec, Kamil Rada-Střihavka

 

Střelci Lečice: 10 – Jan Hořák, 7 – K. Rada, 4 – Fr. Dědina, 2 – L. Kostečka, Messi, 1 – Jakub Hořák, Rambousek, Toman.

Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 167 minut (do dalšího zápasu jde s 18 minutami).

 

 

Výroky dne

„To jsem prokoučoval.“ (Arjen Robben po své špatné přihrávce)

„To se na něj Kozel ošklivě podíval.“ (Pavluša Palec k zahozené tutovce soupeře)

 

 

Nejvyšší lečické výhry v posledních letech

  4.10. 2008: Lečice – Kamýk B 8:0                               IV. třída

  1.11. 2008: Lečice – Obory B 9:1                                 IV. třída      

29.  8. 2009: Nová Ves B – Lečice 1:7                           IV. třída      

   1. 5. 2010: Lečice – Obořiště 9:0                                 IV. třída          

28.  8. 2011: Lečice – Dublovice B 6:0                          III. třída

  3.11. 2012: Lečice – Petrovice B 8:2                            III. třída 

27.  4. 2013: Lečice – Dublovice B 7:0                          III. třída

25.10. 2014: Lečice – Nový Knín B 10:1                       III. třída

 

 

A co na to: Josef Smetana mladší

Asi dám na Matějku

Tak jsme ho opět jednou viděli v lečickém dresu. S poněkud sošnější figurou, zato však bez červeného nosu. JOSEF SMETANA-PRŮJEZĎÁK je dnes přepečlivým otcem a živitelem rodiny. Pokud tvrdí, že s fotbalovou kariérou končí, běda tomu, kdo mu uvěří. Zdaleka ještě za Lečici nedal poslední „průjezdovku“ a když už se necítí na středovou řadu, nechť mu Hrubesch najde místo pro podhrotového hráče nebo klidně i stopera. Pepa by týmu mohl ještě hodně dát.         

Jak jsi se po dlouhé nepřítomnosti v lečické Kocába Areně cítil?

Zase jsem viděl staré známé tváře, vrátil jsem se do mladých let. Ševci si rozhodně takovou ostudu nezasloužili.   

Překvapilo tě, že na lavičce neseděl trenér Hrubesch?

Nepřekvapilo, protože jsem věděl, že dostal čtyřzápasový trest. Na lavičce vládl chaos, Hoři byl nasraný, chtěl střídat a ono se nevědělo, kdo za koho. Já v životě levého záložníka nehrál. Hrubesch mě nasadil do zálohy, jenže záloha už vůbec pro mě není, nemám fyzičku.              

Kdo tě v sobotu nejvíc potěšil? Matějka, Kamil, nečerstvý Vyhlídka?

Matějka, dali jsme si pivo a panáka. On do mě pořád hučel, prý ať se na to už vyprdnu. Že už nemá cenu honit se s mladými kluky, on že to zjistil taky a raději s fotbalem skončil. Asi na něho dám. Já hodně přibral, na hřišti jsem pak pomalu nevěděl, která bije. Řekl jsem Matějkovi, že má pravdu a že v nejlepším je třeba přestat. Budu na hřiště chodit na pivo a na fotbal se jen koukat. Mistr (Kamil Rada) je blázen. Je o rok starší, jenže on pořád chodí běhat a je vidět, že zhubl. Mně se tohle nepovede. 

Co na vysokou výhru říkalo Průjezďátko?

Začíná se otrkávat, skóre nejspíš sledovalo, na zpáteční cestě si v autě jedenáctkrát pšíklo. Za každý gól jednou, vědělo, že jsem dal jedenáctý, ale neuznali mi ho. Věřím, že Průjezďátko to jednou dotáhne dál, než já, pokud bude hrát ženský fotbal. Červený nos nebude mít nikdy, zeťák možná, jestli se Nikolka vdá za Matějkova syna Dominika.                        (msč)

      

A co na to legenda: Miluška Smetanová

Matějka je můj třetí syn,

Vyhlídka je taky člen rodiny

Je jediná ženská, která v Lečici rozumí fotbalu. V tomto směru si jí váží i Kamil Rada, jenž ji zná už z Nového Knína, a to je důkaz nad všechny důkazy. Paní MILUŠKA SMETANOVÁ, maminka občas zlobivého Průjezďáka, vždy patřila k nejvěrnějším fanouškům a kritikům, nikdy nezapomínala nakouknout do Kaká Areny, usměrňovala rozdováděného syna. A teď viděla, kterak Lečice převálcovala Ševce.

Zdalipak se ti po fotbale a po Lečici stýskalo?

Stýskalo se mi velice, zážitky, co mám za 45 let s fotbalem, se nedají vrátit. Budu je mít do poslední chvíle v srdci, ty nejkrásnější byly s Pepou, než odešel.

A po tvých oblíbených Venoušcích - Matějkovi a Vyhlídkovi?

Po obou. Jak, to slovy nelze vyjádřit. Ten první, Matějka, byl vždycky jako můj třetí syn. Ten druhý, Vyhlídka, je rovněž člen naší rodiny, zážitky s ním se nedají s ničím srovnat.  

Zamlouval se ti zápas? Co by asi na demolici Knína řekl pan Vrchní komisař?

Hochy jsem viděla po dlouhé době. Z Knína jsem znala tak dva tři, ty ostatní moc ne, byly to děti známých tátů. Výkonem Lečice jsem byla překvapená a překvapilo mě i to, že přišlo málo diváků. A taky mi byla zima. Pepa by byl na Lečici hrdý, strávil v ní kus života, byla to jeho radost. Jezdil tam kvůli kamarádům, přátelům a známým, po čtrnácti dnech to pokaždé bývalo jeho nejmilejší zakončení týdne.

Jak se teď cítíš jako stotřináctinásobná babička?

Já moc vnoučat nemám! Vlastní děti jsou vlastní děti, ale vnoučata jsou ještě něco jiného. Je krásné sledovat, jak mi Tomášek a Adélka rostou před očima, teď bude i Nikolka. Všichni mě drží nad vodou, dávají mi zapomenout na veškerou bolest a starosti.                                                     (msč)

 

Malý kvíz od Kocáby

Kdo je člověk, kterého se nejvíc bojí Václav Dvořák-Matějka?

a) MUDr. Viktorie Nevařilová

b) nevlastní otec Vyhlídka

c) rozzuřená Babča

d) synovec Tácíček

Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo přímo Matějkovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.

Správná odpověď z minulého zpravodajství: a) zahazuje tašku U.S.A., b) převrhává židle, c) doma spí oblečený, d) zašívá ostatním tržné rány

 

Fotogalerie >>